Plzeňští STRANGEMIND jsou další z mnoha (nebo mála?) rockových experimentátorů čekatelů na české scéně. Mají za sebou dvě dema a momentálně se koncertní činností snaží prorazit aspoň trochu z pod tlustého ledu české UG scény. Taktéž chystají nový materiál, ale rozhodně nebude na škodu připomenout si ten doposud aktuální, šestiskladbové demo „Blind Vision“, které spatřilo světlo světa už téměř před dvěma roky.
Materiál zachycený a zvěčněný na CD nosiči asi nejlépe vystihuje vágní pojem emo rock. Pokud je něco velkým plusem STRANGEMIND, je to snaha prošlapat si vlastní cenu k artikulaci emocí, které převážně nepatří mezi ty nejpozitivnější (pročtení textů rozhodně není na škodu, chcete-li do hudebních pochodů Podivné mysli proniknout). Z části se mi tato snaha jeví jako vydařená – kombinace zadumaných pasáží, ve kterých hrají prim Milliho pestré klávesy a říznějších kytarovek, kde se zase dostává ke slovu Bilbo, je bezesporu působivá, ale když se k ní přidá ještě snaha pohrát si i se strukturou písně, bývá výsledek lehce rozpačitý („Handcuffs“ skutečně balancuje na hranici stereotypu). Jakoby kapele ještě chyběl dostatek nápadů k tomu, aby si s kompozicí skutečně pohrála, aby každý moment byl něčím zajímavý a poutavý. Je to trochu jako nacházet perličky v popelu. Někde je perliček nadějné množství – ve snivém otvíráku „Crystal Statue“ či v mezihrách „Crazy Town“, jinde jsou řidší a materiál ztrácí kontinuitu a žel i to nejdůležitější – působivost. Za nejlepší kousek subjektivně musím označit nejpřímočařejší a nejpísničkovější počin dema, prostou, ale převelmi chytlavou „Way“, která nejlépe naznačuje, kde je síla STRANGEMIND. Ve slušném nadání psát prosté, ale působivé melodie.
Není asi úplně fér seprat u demáče zvuk, ale nedá mi to. Není zlý, většina nástrojů zní v mezích možností dokonce nadstandardně, ale pohřbený je Bronin vokál. Což je škoda, protože z vlastní zkušenosti vím, že její témbr je mnohem sytější než mekavý hlásek, který se line z beden. Bohužel tak vynikají značné rezervy ve frázování a taktéž nadměrná příměs těžkopádné „plzenštiny“ v anglické výslovnosti.
Dema jsou od toho, aby se kritizovala, tedy učinil jsem tak. Závěr nechť je kladný a konstruktivní, STRANGEMIND rozhodně jsou kapelou, která to může dotáhnout o hodný kus dál, slibný totiž jejich materiál rozhodně je. A stejně tak slibná je osoba nového basáka Ondry, s nímž už tak slušně výbušná rytmická sekce zní ještě výbušněji. Těším se na věci příští, pánové a dámo!
Zveřejněno: 10.6.2004
Marigold