Marast (12.2.2004) - Blind vision

Poněkud složitější oříšek na pojmenování (a popsání) se nachází v desce Blind Vision kvinteta Strangemind. Šestici skladeb by snad šlo charakterizovat jako gotický alternativní rock? No, možná že i ano, každopádně se jedná o melancholičtější skladby kde je velký důraz kladen na emoce. Každá vyzařuje určitou zasmušilost, byť se ne vždy jedná o pomalou skladbu. Na druhou stranu ale nečekejte, že se dočkáte nějakých pražcových dostihů, žádná totiž nepřekračuje rychlost středního tempa. O atmosféru skladeb se skvěle starají Milli a Broňa. První hraje na klávesy a účinně podmalovává jednotlivé skladby a dodává jim tak ten správný vláčný nádech. Druhé jméno ukrývá zpěvačku, jejíž hlas je poněkud zastřený, lehce drsný, ale rozhodně zajímavý. Broňa zpívat umí, o tom nemůže být sporu, bohužel se několikrát za desku stane, že neutáhne vypjatější polohy a hlas přeskočí na falešnou notu. Nejvýrazněji je to ke slyšení ve druhé Piercing Groan a poslední Falling Asleep , kde se naléhavý vokál láme do tahání za uši. Na nahrávce jsou samozřejmě slyšet i některé věci, které se u podobných desek nedají uhlídat. Na mysli mám zejména zvuk bicích, kde je virbl v Piercing Groan a Handcuffs nazvučen hodně plechově, na rozdíl od zbytku, kde má běžnou barvu. V Piercing Groan by to ale mohl být záměr, jelikož je prošpikován tolika, až industriálními, zvuky, že tam docela i zapadá. Vyzvednout by se měla ale i pozitiva, kterými jsou (kromě výše zmíněného zpěvu a kláves) nápady. Těch je na desce hned několik, ať již je to poněkud těkavá a nervní atmosféra Crystal Statue , temnější Handcuffs , kde použitý kytarový efekt nechá vzpomenout na nedoceněné Despondancing, Way by se mohla klidně hodit na nějaký soundtrack k nezávislému filmu, kde hlavním hrdina sedí v baru a zatímco hledí z okna, cloumá jím dilema, zda-li se usadit na jednom místě, nebo podlehnout lákadlům dálek a vydat se vstříc horizontu. V kontextu tvorby Strangemind je zajímavým zpestřením použití doplňkového hlasu Bilba (jinak i kytara), kde zejména v poslední Falling Asleep je prolínání naléhavého zpěvu (velká škoda, že se úplně nepovedl) a deklamování velmi funkční a působivé. Závěrem se ještě nelze nezmínit o obalu desky, který s hudebním obsahem plně koresponduje, ale má jednu nevýhodu – podobný nápad měli Type O Negative na poslední studiovce Life Is Killing Me , ale budiž. Celkové hodnocení je průměrné proto, že ačkoliv je deska zajímavá, stále ještě díky chybám nedosahuje oblastí, kde by se měl tep nějak výrazněji zrychlit a uši zpozornět jelikož se děje něco zajímavého. Nicméně moravská alternativní scéna by se měla mít na pozoru, poněvadž se zdá, že by jí v Plzni mohla vyrůstat konkurence.

 

12|02|2004
LooMis

 

bizzi's view : já asi jen toliko. Muzika má vlastní nápady a každá skladba trochu jinou atmosféru, k tomu slušné instrumentální podání. Zpěv mi přijde v klidu, jen ještě nedozrálý, ale to přijde dobou a vyzpíváním, protože to Broňa v hrdle má. Hudba směřuje k alternativnějšímu proudu, který na sebe pojí rock a jemnější doom, snad maličko elektroniky (ale nechci zavádět). Docela by mě Strangemind zajímali “live“, mohlo by to být slušné… 6/10

Kontakt

Strangemind