Toto CD se objevilo v mé schránce asi před týdnem. Trochu jsem se bál, jaké tóny se na mě pohrnou, ale i tak jsem placku vložil do počítače a začal. První zvuk mě trochu překvapil. Rozhodně se nejedná o nějakou originální tvorbu. Sama kapela na můj dotaz o jaký "štajl" se jedná nedokázala odpovědět. Tedy, pokud bych měl udělat nějaké přirovnání, jde o gotiku smíšenou s prvky doom rocku. Pokud ale čekáte nějaký jednoznačný stylový verdikt, asi se ho nedočkáte.
Hned v úvodním dějství se zřejmě kapela rozhodla potrápit posluchače poněkud zdlouhavým začátkem. Čekal jsem velký otvírák, ale v podobě úvodní Crystal Statue se nic takového nekonalo. Ve stejně poklidném tempu jako začátek mi kolem uší proběhla celá písnička. Zpěv se ve skoro šestiminutové ukolébavce dostavil až po minutě a půl. Tedy rozhodně žádný nástup, ale vzhledem k tomu že v podobné rytmice se nese celých šest nahrávek na tomto CD, těžko vybírat opravdový bombový začátek. Při prvním zvuku kytar se mi v hlavě začala honit myšlenka, že něco podobného jsem už někde slyšel. Projel jsem tedy svoji sbírku a ejhle! Jako bych slyšel Anathemu. Docela příjemný zvuk. Pokud ovšem čekáte kytarovou magii, čekáte marně. Vše je postaveno na pár akordech, ale to už k temnějšímu rocku patří.
Škoda, že kapela nezaměnila pořadí úvodních songů. Hned druhá v pořadí je totiž o něco svižnější a rozhodně by jako první zaujala mnohem víc. Nicméně zbytečné prodlužování začátku a dlouhé čekání na nějaký nástup je znovu spíš na škodu. Jako v předchozí nastoupí vokalistka až po více jak minutě. Rozhodně se nedá upřít její výborný hlas, na kterém bohužel kapela nestaví. Škoda. Možná by místo úvodního prázdného onanování se samply a dvou až tří akordovými tahanicemi měla kapela víc pracovat na rytmické části. Bubeník sice podává velmi dobrý výkon, ale jak jsem již na začátku řekl, celá nahrávka se nese v jednolitém duchu a působí spíš utahaně. Když si projedu zbylé čtyři písničky, od první Crystal Statue se příliš neliší ani zvukem, ani tempem. Snad jen v poslední Falling asleep je dobře položené střídání mužského a ženského hlasu, což celou písničku oproti předchozím dvěma dost zvedá.
Co se týká zvuku celého produktu, je hodně zahuhlaný. To bych ale spíš vyčetl zvukaři, který se zřejmě snažil o moderní sound, ale přehnal to s hloubkami. Abych ale jen nekritizoval, celá nahrávka působí hodně kompaktně. Celý materiál je dotažený až do konce a kapela na něm působí sehraně. Konečně jak kapela uvádí na svém webu, funguje od roku 1999, takže to je jistě pádným důvodem. Určitě bych si ale Strangemind poslechl spíš živě, protože "life" má tento druh hudby mnohem větší náboj!!
El Paco